-
Nejnovější
-
Černý humor
-
Období
Sedí takhle chlápek smutně na baru a zírá na sklenici s drinkem. V tom vleze dovnitř takovej typickej ramenatej kříženec rockera a řidiče kamiónu, vyhlídne si právě tohohle chlápka jako oběť, přijde k němu a beze slova mu vypije jedním mocným lokem sklenici. Chlápek si chytne hlavu do dlaní a začne plakat. Hromotluka to chytne za srdce, tak ho poplácá po rameni a povídá: Hele, neber si to tak. Byla to jen legrace. Zaplatím ti další drink, ale hlavně nebreč, to je hroznej pohled, když chlap brečí.
Ale ne, to je jinak. Víte, tohle je nejhorší den v mým životě. Nejdřív jsem zaspal, přišel pozdě do práce a dostal padáka. Když jsem vylezl z úřadu, zjistil jsem, že mi ukradli auto. Na policii mi řekli, že mi nemůžou pomoct. Tak jsem jel domů taxíkem, ve kterém jsem zapomněl peněženku a doklady a ten mizera řidič ujel. Doma jsem načapal manželku v posteli se zahradníkem a ještě mě seřvala, že jsem neschopnej v posteli. Tak jdu do baru, zpiju se tady a zrovna když přemýšlím, že s tím životem už seknu, tak přijdete vy a vypijete mi jed.
*By:{Zaly}*
Další vtipy z kategorie
Přesvědčený pyroman: „Na protest se upálím!”
-
+


25. 12. 2011
Proč jí malý kanibal svého otce?
Aby se potatil.
-
+


25. 12. 2011
„Hlavně, děti, nejezte mužská přirození,” upozorňuje mladé kanibalka, „ať nechytnete tu ptačí chřipku!”
-
+


25. 12. 2011
„Znám ho celý svůj život,” pronesl na pohřbu dobrý přítel zesnulého.
„Snad - znal jste ho,” namítne jeden z příbuzných.
„Ne, já ho narozdíl od některých znám ještě pořád...”
-
+


25. 12. 2011
POZOR! Změna erotických linek! Už mi nevolej do klubu, ale zavolej mi do člunu.
-
+


25. 12. 2011
Co uděláte, když vám malomocný podá ruku?
Vrátíte mu ji.
-
+


25. 12. 2011
„Tatínku, kolik má babička žeber?”
„Neptej se a obírej!”
-
+


25. 12. 2011
Povídá dědeček vnoučatům: „Když jsem byl mladý, sloužil jsem ve válce.”
Dětičky pokývají hlavou.
„Taky jsem byl v Černobylu.”
A dětičky pokývají druhou hlavou...
-
+


25. 12. 2011
Paní Nováková potká na ulici paní Blažkovou s panem Blažkem.
Nováková: „Dobrý den, paní Blažková. Kampak? Na nákupy?”
Blažková: „Ale, jdeme manželovi koupit boty. Asi za hodinku budeme doma, tak se zastavte na kafe.”
Asi za hodinu Nováková přijde k Blažkům, zazvoní, Blažková otevře - celá v černém. Pozve Novákovou dál a v kuchyni na stole leží rakev, kolem ní svíčky a v rakvi mrtvý pan Blažek.
Nováková: „Proboha, paní Blažková, copak se mu stalo, ještě před hodinou vypadal úplně zdravě...?”
Blažková: „Tak si to představte, paní Nováková. Přišli jsme do obchodu, Karel si vybral boty a já mu povídám: Karle, vyzkoušej si je radši, aby ti nebyly malý. Ale on, že ne. Tak jsme je koupili, přišli jsme domů a představte si - ty boty mu byly malý. No řekněte, paní Nováková, nezabila byste ho?”
-
+


25. 12. 2011
„Mami,” křičí Pepík, „já už nechci brášku!”
Matka ho okřikne: „Drž hubu a žer, co ti dávám!”
-
+


25. 12. 2011